Newsletter Subscribe
Enter your email address below and subscribe to our newsletter
[forminator_form id="25163"]

Tým astrofyziků z Čínské akademie věd ohlásil to, co nazývá nejpřímějším důkazem temné hmoty, identifikací „ostrého“ signálu gama záření, který odpovídá anihilaci slabě interagujících hmotných částic neboli WIMP – hlavních teoretických kandidátů na neviditelnou látku, která tvoří zhruba 85 %…

Dva nezávislé objevy z tohoto měsíce nabízejí astronomům nové přístupy k jedné z největších záhad vesmíru: k povaze temné hmoty. Tato neviditelná substance tvoří přibližně 85 % veškeré hmoty, přesto se ji však dosud nepodařilo přímo detekovat.

Mezinárodní tým astronomů objevil první hvězdný proud kulové hvězdokupy, který byl kdy pozorován mimo Mléčnou dráhu, čímž otevřel nové okno do jedné z nejhlubších záhad vesmíru: temné hmoty.

Temná hmota, neviditelná látka, která drží galaxie pohromadě, může za svou nepolapitelnou povahu vděčit geometrii skrytého pátého rozměru, uvádí nová teorie fyziků z University of Sheffield.

Výzkumníci z Imperial College London poprvé prokázali, že prototyp kvantového senzoru dokáže potlačit ohromující laserový šum porovnáním dvou atomových interferometrů, čímž obnoví slabé signály, které by jinak byly ztraceny. Tento pokrok, publikovaný 17. června v časopise Nature, potvrzuje techniku, která…

Tým astronomů vedený Yaleovou univerzitou potvrdil, že slabá trpasličí galaxie vzdálená 67 milionů světelných let od Země neobsahuje žádnou temnou hmotu, což z ní činí třetí takovou galaxii nalezenou podél neobvyklé lineární dráhy – a nabízí jeden z dosud nejsilnějších…

Po více než dvou desetiletích úsilí sestrojily dvě nezávislé výzkumné skupiny první funkční jaderné hodiny – zařízení, která měří čas pomocí oscilací uvnitř atomového jádra namísto jeho okolních elektronů. Tyto paralelní průlomy, o nichž informovaly předtisky zveřejněné na arXiv začátkem…

Tým astronomů identifikoval v kupě Fornax dvě přízračné galaxie, které zřejmě téměř neobsahují žádnou temnou hmotu. Jde o teprve druhý známý případ takového dvojčete, což přináší nové napětí do standardních modelů vzniku galaxií.

Norská akademie věd a literatury ve středu jmenovala deset vědců laureáty Kavliho ceny pro rok 2026, čímž ocenila průlomy v astrofyzice, nanovědách a neurovědách. Každá cena zahrnuje odměnu 1 milion dolarů, o kterou se laureáti dělí.