Pentagon tlačí na pobaltské spojence, aby zmírnili rétoriku vůči Rusku

Představitelé Pentagonu v soukromí požádali několik spojenců v NATO, včetně Litvy, Lotyšska a Estonska, aby zmírnili svá veřejná varování před ruskou hrozbou. Argumentovali tím, že některá prohlášení evropských lídrů podkopala bezpečnost na kontinentu, uvedla v pátek agentura Reuters s odvoláním na čtyři osoby obeznámené se záležitostí. Vzkazy byly předány během bilaterálních schůzek v posledních týdnech. Přicházejí v době, kdy Trumpova administrativa obnovuje svůj tlak na vyjednané ukončení války na Ukrajině, která nyní vstupuje do pátého roku.reuters.com

Colby varoval před „provokováním“ Moskvy

Jeden ze zdrojů agentuře Reuters řekl, že Elbridge Colby, šéf politiky Pentagonu a ústřední postava probíhající revize počtu amerických vojáků v Evropě, nedávno pobaltskému úředníkovi řekl, že by nemělo docházet k žádnému „provokování“ Rusů. Colby údajně poukázal na to, že Evropané popisující Rusko jako „krysu v koutě“ jsou příkladem neužitečné rétoriky, uvedla agentura Reuters. Není jasné, jaký výrok měl na mysli. Litevský vysílatel LRT však poznamenal, že koncem září estonská premiérka Kristen Michal označila Vladimira Putina za „krysu v koutě“.lrt.lt+1

Na jiné schůzce Pentagon naléhal na estonskou delegaci, aby byla ve své komunikaci „umírněná“, uvedl server Meduza s odvoláním na zdroje Reuters. Jeden evropský představitel shrnul vzkaz USA takto: „Pomáháme vám. Američané jsou tady. Jen nebuďte hluční. Nedělejte hluk.“ Žádný ze zdrojů nepopsal výměnu názorů jako konfrontační.meduza.io

Pentagon pouze uvedl, že „soukromé rozhovory mezi spojenci jsou právě takové, takže se k těmto obviněním nebudeme vyjadřovat“. Ministerstva obrany tří pobaltských států na žádosti o komentář nereagovala a NATO se odmítlo vyjádřit, uvedla agentura Reuters.reuters.com

Snaha o mír a obavy ze sabotáží

Nejnovější mírové úsilí Washingtonu kombinuje pobídky pro Moskvu, včetně zmírnění sankcí, s tlakem na Kyjev, aby přestal útočit na ruskou energetickou infrastrukturu. Američtí představitelé také diskutovali o možných obchodních dohodách s Ruskem. To vyvolalo v Evropě smíšené reakce, kde mnoho vlád chce, aby Kreml zůstal ekonomicky izolován, uvedla agentura Reuters.reuters.com

Tyto požadavky přicházejí v době, kdy západní zpravodajské služby uvádějí, že Rusko zintenzivnilo popiratelné útoky po celé Evropě. Ve středu 28. října němečtí prokurátoři uvedli, že byli zatčeni dva Bělorusové kvůli podezření z plánování žhářského útoku v oblasti Norimberku. V září Berlín obvinil Moskvu z pokusu o útok dronem na letišti Lipsko/Halle. Rusko popírá, že by vedlo sabotážní kampaň.

Debata uvnitř NATO

Vzkazy z USA odrážejí širší debatu uvnitř NATO. Někteří představitelé tvrdí, že zdůrazňování ruské hrozby pomáhá Kremlu šířit strach. Jiní říkají, že vlády musí být k voličům upřímné ohledně obětí potřebných k udržení Moskvy na uzdě. Jeden evropský představitel označil radu Pentagonu za „zarážející“, protože pobaltské zpravodajské služby opakovaně bagatelizovaly šanci, že Rusko otestuje článek NATO o vzájemné obraně.

Mezitím plánovači Pentagonu přezkoumávají rozmístění amerických sil v Evropě, což je proces, který by mohl vést k prudkému snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Washington chce, aby evropští spojenci převzali větší část vlastní obrany, zatímco se sám soustředí na Blízký východ, Latinskou Ameriku a východní Asii.