Jihokorejští vědci vyvinuli genetický spínač ovládaný elektromagnetickým polem

Vědci z Dongguk University v Soulu vytvořili genetický spínač, který lze v těle živých zvířat zapínat a vypínat pomocí elektromagnetického pole. Tento objev by mohl zásadně změnit způsob aplikace genových terapií. Studie publikovaná 28. května 2026 v časopise Cell popisuje systém, který reaguje na vnější elektromagnetickou stimulaci a umožňuje dálkové, neinvazivní a reverzibilní řízení genové exprese.pubmed.ncbi.nlm.nih+1

Jak spínač funguje

Tým pod vedením profesora Jongpila Kima a doktorandky Yerim Hwang z Institutu pro kmenové buňky a regenerativní medicínu nejprve vystavil mozkovou tkáň myší elektromagnetickému poli o síle 2,0 militesla při frekvenci 60 hertzů, což je stejná frekvence, jakou má běžný střídavý proud v domácnostech. Pomocí sekvenování RNA na úrovni jednotlivých buněk identifikovali gen Lgr4, jehož aktivita se v reakci na toto pole zvýšila. Regulační promotorová oblast genu Lgr4 se stala základem pro to, co vědci nazývají genetickým spínačem indukovatelným elektromagnetickým polem neboli spínačem Ei.bioengineer+2

U transgenních myší, které byly upraveny tak, aby nesly tento spínač spojený s reportérovým zeleným fluorescenčním proteinem, vedlo vystavení elektromagnetickému poli k viditelné aktivaci genu po celém těle. Cílená stimulace aktivovala geny v konkrétních orgánech a po vypnutí pole se genová exprese do 24 hodin vrátila na výchozí úroveň. Celogenomový screening metodou CRISPR-Cas9 identifikoval protein cytochrom b5 typu B neboli Cyb5b, jako pravděpodobný molekulární senzor pro elektromagnetická pole. „Může jít o vůbec první popsaný molekulární senzor pro elektromagnetická pole,“ uvedl profesor Kim v komentáři, který univerzita zveřejnila.miragenews+2

Preklinické aplikace

Vědci demonstrovali několik možností využití tohoto spínače u myší. Vytvořili model Alzheimerovy choroby, který odděluje stárnutí mozku od usazování amyloid-beta plaků, využili cyklické vystavení elektromagnetickému poli k dosažení částečného buněčného přeprogramování u starých myší a obnovili hladinu serotoninu řízením genu Tph2, čímž zmírnili chování podobné depresi. Během experimentů nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky, i když tým přiznal, že před jakýmkoli klinickým využitím jsou nutné dlouhodobější studie bezpečnosti a testování na větších zvířatech.miragenews+1

Posun v genové terapii

„Tato technologie by mohla posunout genovou terapii od jednorázové, nezvratné dávky k jednodušší léčbě v reálném čase, kterou by podávali lékaři nebo by ji dokonce řídila nositelná zařízení,“ uvedla Hwang v tiskové zprávě vydané 17. srpna. Výsledky jsou zatím ve fázi preklinického výzkumu a otázky týkající se tkáňové specifičnosti, imunitních reakcí, kontroly dávkování a dlouhodobé bezpečnosti u lidí zůstávají nezodpovězené. Přesto systém Ei přináší mechanismus, konkrétně rytmické oscilace vápníku namísto pouhého zvýšení jeho hladiny, který vědci popisují jako přesně vyladěný biologický kód pro aktivaci genů.prnewswire+2