Čína zvládla šest orbitálních startů během šesti dnů

Čínský kosmický sektor předvedl minulý týden působivou ukázku svých kapacit a rozmanitosti. Od 15. do 17. září vyslal do vesmíru čtyři různé orbitální rakety během zhruba 45 hodin, na což do 21. září navázal dalšími dvěma starty. Celkem tak během necelého týdne uskutečnil šest úspěšných misí.space+1

Tato intenzivní aktivita podtrhla jak rostoucí tempo čínských vesmírných operací, tak rozšiřující se roli soukromých společností vedle státních programů. Země totiž směřuje k cíli uskutečnit v roce 2026 více než 140 orbitálních startů.keeptrack

Čtyři rakety, tři kosmodromy

Celá série začala v úterý 15. září, kdy z kosmodromu Ťiou-čchuan odstartovala raketa Zhuque-2E Y7 společnosti LandSpace, poháněná metanem a kapalným kyslíkem, a vynesla 10 satelitů pro širokopásmovou megakonstelace Qianfan. O necelých 16 hodin později vypustila raketa Gravity-1 společnosti Orienspace, robustní nosič na pevná paliva označovaný za nejvýkonnější svého druhu na světě, dalších devět satelitů Qianfan z plošiny u pobřeží Šanghaje. Tyto dvě mise zvýšily celkový počet vypuštěných satelitů Qianfan na 256.youtube+3

Ve čtvrtek 17. září vynesla státní raketa Dlouhý pochod 12 z kosmodromu Wen-čchang na ostrově Chaj-nan devět satelitů pro širokopásmovou konstelaci SatNet na nízké oběžné dráze Země. O zhruba dvě hodiny později odstartovala z Ťiou-čchuanu raketa Kuaizhou-11 se dvěma komerčními satelity pro dálkový průzkum Země.space+2

Rychlé tempo pokračovalo po celý týden

Čína v odpalování nepolevila. V sobotu 19. září odstartovala z kosmodromu Tchaj-jüan raketa Dlouhý pochod 2D se čtyřmi satelity PIESAT-2 s radarem se syntetickou aperturou, které vyvinula společnost GalaxySpace. Šlo o 668. let raket řady Dlouhý pochod. V neděli pak raketa Kinetica-1 vyslala z Ťiou-čchuanu na oběžnou dráhu dalších devět družic, čímž úspěšně a bez jediné chyby završila sérii šesti startů.qazinform+2

Opakovaná použitelnost je teprve před námi

Žádná ze šesti raket se nepokoušela o přistání prvního stupně, Čína však v této oblasti udělala v posledních měsících pokrok. Jak raketa Zhuque-3 společnosti LandSpace, tak státem vyvíjený Dlouhý pochod 10B od poloviny roku 2026 úspěšně otestovaly přistání prvních stupňů během orbitálních misí. Žádný čínský první stupeň sice zatím neletěl na druhou orbitální misi, ale analytici z oboru očekávají, že tento milník nastane brzy.space

Tempo z minulého týdne ukázalo šíři čínské startovací infrastruktury, která zahrnuje státní i komerční provozovatele, pevná i kapalná paliva a pozemní i námořní kosmodromy. Země se totiž snaží co nejrychleji vybudovat dvě konkurenční širokopásmové megakonstelace, které mají dohromady čítat téměř 28 000 satelitů.report+1